|
|
Klinické vyšetření u idiopatické skoliózy
Fišerová, Eva ; Šafářová, Marcela (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Bakalářská práce "Klinické vyšetření u idiopatické skoliózy" stručně informuje o anatomii, kineziologii a vývoji zakřivení páteře. Charakterizuje skoliózu jako trojdimenzionální deformitu. Z množství teorií etiologie "idiopatické" skoliózy se zabývá těmito dvěma pohledy: základem idiopatické skoliózy v motorické ontogenezi a biomechanickou etiologií dle Karského. Stěžejní část práce pojednává o klinickém vyšetření u idiopatické skoliózy. Věnuje se časným příznakům, které mohou znamenat riziko vzniku skoliózy, dále orientačnímu vyšetření, které slouží k detekci deformity a vyšetření u pacientů s již diagnostikovanou skoliotickou deformitou. V krátkosti je zde pojednáno o prognóze onemocnění a terapii. Práce obsahuje porovnání klinického vyšetření sedmi pacientek s idiopatickou skoliózou a jednu kazuistiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úžinové syndromy nervus ulnaris a jejich terapie
Kuneš, Lukáš ; Giannelli, Karolína (vedoucí práce) ; Jačisko, Jakub (oponent)
Nervus ulnaris je po nervus medianus druhým nejčastěji postiženým periferním nervem kompresní neuropatií. Ke kompresi nervu dochází nejčastěji v kubitálním tunelu. Méně často je nerv komprimován Struthersovou arkádou na paži či v Guyonově kanálu na zápěstí. Rešeršní část práce shrnuje poznatky z anatomie, patofyziologie a etiologie úžinových syndromů nervus ulnaris. Představena je rovněž problematika rizikových faktorů včetně vlivu pracovního prostředí a sportovních aktivit. Diagnostika spočívá v důkladném klinickém vyšetření a elektrodiagnostice v kombinaci s využitím moderních zobrazovacích metod, především diagnostického ultrazvuku a magnetické rezonance. V terapii jsou stručně popsány možnosti farmakologické, ortotické a chirurgické léčby. Více prostoru je věnováno fyzioterapeutické intervenci, která zahrnuje možnosti kinezioterapie a fyzikálně- terapeutických metod. V praktické části jsou představeny kazuistiky třech pacientů s kompresí nervus ulnaris v odlišných anatomických úžinách. Pacienti byli klinicky vyšetřeni před terapií, 3 dny po terapii a kontrolně s odstupem 20 dnů po ukončení terapie. Během sledovaného období se všichni pacienti subjektivně i senzomotoricky zlepšili. Všichni dosáhli nejlepších výsledků při vyšetření 3 dny po ukončení terapie. Při kontrolním vyšetření byly získané...
|
|
|
Klinické vyšetření u idiopatické skoliózy
Fišerová, Eva ; Šafářová, Marcela (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Bakalářská práce "Klinické vyšetření u idiopatické skoliózy" stručně informuje o anatomii, kineziologii a vývoji zakřivení páteře. Charakterizuje skoliózu jako trojdimenzionální deformitu. Z množství teorií etiologie "idiopatické" skoliózy se zabývá těmito dvěma pohledy: základem idiopatické skoliózy v motorické ontogenezi a biomechanickou etiologií dle Karského. Stěžejní část práce pojednává o klinickém vyšetření u idiopatické skoliózy. Věnuje se časným příznakům, které mohou znamenat riziko vzniku skoliózy, dále orientačnímu vyšetření, které slouží k detekci deformity a vyšetření u pacientů s již diagnostikovanou skoliotickou deformitou. V krátkosti je zde pojednáno o prognóze onemocnění a terapii. Práce obsahuje porovnání klinického vyšetření sedmi pacientek s idiopatickou skoliózou a jednu kazuistiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
host ::
RSS.